Proč jsou na tom muži po rozchodu hůře
Rozchod je záležitostí velmi bolestnou, a to bez ohledu na to, zdali jste tím, kdo se rozešel nebo tím, kdo se rozchází. Přesto je nemalý rozdíl v tom, jak se s rozchodem vypořádávají muži a jak ženy. Ženy to mají totiž ve spoustě věcí jednodušší.
Celý život holek, děvčat a žen se točí kolem citů a pocitů. O citech se mluví, píše, čte, přemýšlí a básní. City se probírají s kamarádkami, zapisují do deníčků a znovu a znovu se na ně dívá ve filmech a čte v knížkách. Ženy si celý život povídají o pocitech! Jako žena většinou za každých okolností víte, zdali jste zrovna zmatená, rozhořčená, dotčená, uražená, zamyšlená, zamilovaná či zasněná. Možná nevíte vždy, jak se těch nepříjemných pocitů zbavit, ale určitě víte, že sejít se s kamarádkou, pořádně si o tom popovídat a nacpat se zmrzlinou pomáhá. Americké filmy, ve kterých si holky pustí romantický film a společně si pobrekávají a baští u toho šlehačku přímo z plechovky nelžou.
Jak je to s kluky?
S kluky to vypadá jinak. Mají city stejně tak jako holky, ale nepovídají si o nich s kamarády a ani o nich nepřemýšlí. Kluci hrají hry, chodí zlobit holky a když si povídají, omezí se na základní fakta. Jako muži je vám jasné, když vás něco naštvalo a taky si všimnete, když vám je fajn. Tím to ale hasne. Když vás něco trápí, jste odkázáni sami na sebe a váš kámoš vám maximálně přinese pivo a pomůže vám koukat se do neznáma, zatímco se moříte ve svém trápení. I to je důvod, proč emocionální ženy přivádí muže k šílenství a proč muži nesnáší plačící ženy. To, co je pro nás ženy normální, muže jenom mate a on neví, jak na to má reagovat.
Možná už tušíte, jaké síly tento rozdíl nabyde, když se jedná o stav tak závažný, jako je rozchod.
Holky si pobrečí, zavolají kamarádkám a někdy si i několik dnů, týdnů či let povídají o všech myšlenkách a pocitech, které je souží. Každá žena má kamarádku, které lze zavolat klidně i ve tři ráno. To trápení není menší než u mužů, ale ženy se s tím lépe srovnají, protože umí lépe vyjít s vlastními city.
Muži se naproti tomu trápí. Většinou nemají nikoho, s kým by si o svých citech povídali (kámoši by si asi mysleli, že jim přeskočilo) a pokud ano, neumí se vyjádřit tak jasně a otevřeně, jako ženy. To jim prodlužuje trápení i dobu rekonvalescence. Zároveň to činí rozchod tak nepříjemným, že spousta mužů není schopna otevřít se pro nový vztah. Mají totiž pocit, že další rozchod by nepřežili.
Milé ženy, mějte tedy pochopení pro zraněné muže a pro to, že na srovnání se po rozchodu potřebují delší dobu.
Milí muži, dopřejte si čas a vězte, že se to srovná. Pokud máte nějakou ženskou kamarádku, klidně se jí svěřte, ona vám může pomoci objasnit, co se s vámi děje a jak z toho ven.