Dobrá rada nad zlato
Dovolte mi položit vám jednu otázku: dali byste na rady o hubnutí od někoho, kdo je sám širší než vysoký? A dali byste na rady o práci od někoho, kdo je léta nezaměstnaný? Na rady ohledně výchovy dětí od někoho, kdo se svýma dětma přerušil kontakt?
Tak vidíte.
A teď mi řekněte, proč tedy dát na rady ohledně vztahů od kamarádů či kamarádek, které jsou už celou věčnost sami nebo se léta potácí v destruktivních vztazích nebo z principu nenávidí všechny osoby opačného pohlaví? Dává vám to smysl?
Pravidelně se nestíhám divit nad tím, jak zoufalé nebo jednoduše nesprávné a nevhodné akce lidé zahajují ve snaze najít štěstí v lásce. Na základě rad od okolí.
Život je někdy pěkně náročný a o vztazích ani nemluvím. Pokud jste právě dostali kopačky od někoho, na kom vám opravdu záleželo, je to silná rána. To se člověk rád chytne každého brčka. Zkuste však trochu myslet, než slepě prosadíte radu, kterou vám někdo dal. Ne všechny rady jsou správné a nikdo není ve vaší kůži, aby věděl, čím procházíte. Nejlepší rady dává intuice, pokud jsme dostatečně uvolnění na to, vnímat ji. Pokud to zrovna nelze, dobře si rozmyslete, na koho dáte. Nejlépe na člověka, který je tam, kam se chcete dostat.
Až vám tedy příště kamarád u piva poradí napsat expřítelknyni, která vás ranila, že ji chcete zpátky nebo až vám kamarádka poradí podstrčit telefonní číslo číšníkovi, který se na vás jednou usmál, zadržte a zeptejte se sami sebe, zdali je to to pravé.